My life

První velká zkouška za mnou

20. april 2012 at 20:42 | Carol
Už z nadpisu je zřejmé, že mám za sebou zatím největší zkoušku v mém životě a to praktickou zkoušku z účetnictví, techniky cestovního ruchu, ITE a písemné elektronické komunikace. Vzhledem k tomu, že jsem se na to učila dva dny opravdu nepřetržitě (když teda nebudu počítat noční spánek), doufám, že jsem to udělala. Teda alespoň mám z toho celkem dobrý pocit, ale nerada bych to zakřikla. Pár dní jsem si teď nechala na nicnedělání, protože z toho všeho učení - předevšim účta - se mi zdály naprosto šílený sny. Například - pokud znáte hru Sims, jakože určitě znáte - se mi zdálo, že jsem životy simíků ovládala tím, že jsem účtovala...
Teď už jenom uspět u maturity, která je za pár týdnů a s mými středoškolskými lety je konec. :)

Určitě jste si všimli, že se v nedávné době na internetu objevily články o jakési patnáctileté Venus Angelic, která se snaží vypadat jako "živoucí panenka". (Na její blog se můžete podívat zde.) Nevím, proč z toho všichni dělají tajkovou věc, vždyť v Japonsku (a vlastně dnes už po celém světě) je lolita naprosto běžný životní styl, který inspiruje spoustu mladých holek. Mě osobně se tento styl nijak zvlášť nelíbí, ale tato slečna mi přijde naprosto úžasná a velmi obdivuji, že se dokázala najít v něčem, čím chce být. A upřímně, mnoho dospělých žen se dodnes neumí nalíčit tak pěkně jako ona, za což má u mě také jedno velké plus.
Ne že by mě celá tahle věc s Venus Angelic nějak uchvátila, jak jsem řekla, tohle není můj styl a ani se mi ty volánky nijak zvlášť nelíbí, ale obdivuji, když má někdo odvahu vybočit z davu a být tím kým chce.
Co mě ale docela vytočilo bylo následující video. Drzost té reportérky je opravdu neskutečná. Být jejím nadřízeným, už si v televizi nikdy ani neškrtne. Říci přímo před její matkou, že oblékat se tímto stylem není normální a pokud by její dcera takhle přišla domů, byla by zhrozená, je vážně moc. Velmi pěkně jí odpověděla matka Venus tím, že by byla spíše zhrozená, kdyby její dcera přišla domů těhotná. Myslím, že má naprosto pravdu. Nikdo nemá právo říkat, co je normální a co ne. Co myslíte vy?

Prázdniny...

6. april 2012 at 15:08 | Carol
Ačkoli se to nazývá prázdninami, jako prázdniny to zdaleka nevnímám. Spíš jako studijní volno... Od pondělka mě za týden čeká praktická zkouška skládající se s informační technologie, písemné obchodní korespondence, účetnictví a kalkulace zájezdu. A já mam pocit, že absolutně nic z toho neumim. :( Možná akorát ta kalkulace je docela lehká...

No a potom v květnu ústní. Ale říkám si, že jestli projdu praktickou zejména z účetnictví, tak už snad zvládnu všechno - doufam...

Tenhle rok je prostě dost nabitý... úkoly který mám před sebou jsou:

• odmaturovat
• s tím souvisí dostat se na výšku
• udělat si řidičák
• najít si přes léto nějakou brigádu

Nejradši bych se hned teď sebrala a odcestovala někam hrozně moc daleko... Třeba do Seoulu...

Alespoň včerejší den jsem si užila jak se patří, byla jsem s kámoškou v Praze na nákupech a v čínský restauraci. Původně jsme plánovaly restauraci japonskou, ale měli jen studený jídla, tak jsme se sebraly a šly se přecpat kuřetem pěti chutí. No a co se týče těch nákupů, čekala jsem, že se budu vracet s miliónem tašek a nakonec jsem si koupila jen 2 věci... Já prostě na jaře nikdy nic neseženu.

Každopádně jsem ráda alespoň za ty 2 věci, vždycky jsem si přála měkký obří svetr a v Topshopu, odkud jsem si už dávno přála mít nějaký kousek oblečení, jsem sehnala tuhle chlupatou dokonalost ♥


a ještě boty...

Time you enjoyed wasting was not wasted.

31. march 2012 at 21:56 | Carol


Po nějakém čase článek týkající se pouze mě, naprosto spontání a neplánovaný...

Díky chytrosti naší školy aneb měnit okna když je veku ještě zima jsem onemocněla. Naštěstí pouhá rýma a v pondělí šílenství opět začíná, tentokrát naštěstí jen do středy.

Co plánujete o Velikonoční prázdniny? Já mám s kamarádkou naplánovaný výlet do Prahy ála prolézt rekordní počet obchodů. Snad na sebe něco seženu, přijde mi, že počátkem jara jsou v obchodech ty nejmíň atraktivní věci.

Dneska nám umřela kočka... Respektive jí u zvěrolékaře utratili, něčim se otrávila. Je mi z toho zvláštně a na jednu stranu mám vztek. To jsou lidi vážně TAK blbí že je nenapadne odstranit z jejich zahrady všelijaké jedy a toxické látky, to je vážně nenapadne, že záliba koček je všelicos ochutnávat?! Ne, samozřejmě lidičky si budou žít poklidně dál a zvířata kolem nich umírat... Jsem z toho fakt rozhozená, bojim se teď o mé další 4 kočky, co když si líznou toho samýho...

Pokud je tady někdo z vás milovníkem doramat, v jednom z příštích plánovaných článků vás potěším. :)

Prozatím se loučím.


Carol

Nenávidim...

22. february 2012 at 18:50 | Carol
Něnávidim tuhle školu, nenávidim ty prohnilý ksichty učitelů, kteří se tvářej jako férový lidi a pak vám vrazej kudlu dozad, když vám těsně před maturitou začnou dávat z předmětů, z kterejch nematarujete, furt nějaký písemky! Například matika. Věnovala jsem tomu tolik hodin, naučila jsem se počítat všechny příklady co jsme v sešitě dělali a ve finále? Za 5! Samozřejmě v písemce byly příklady který jsme vůbec nedělali! A to jsem si ještě tak naivně řikala, že si jdu pro jedničku a měla jsem ze sebe skvělej pocit jak sem to uměla! No a další předmět z kterýho nematurujeme - němčina. No a samozřejmě téměř každou hodinu písemka! To bylo keců na začátku roku že prej ví, že toho budeme mít na maturitu hodně a tak to nechá trochu volnější. Ho*no. Člověk se začne stresovat aby ještě na poslední chvíli nepropad z předmětů, který mu sou k ničemu! A to myslim hlavně u matiky, vždycky byly v písemce alespoň obdobný příklady, ale teď?! Copak my co nemáme na matiku buňky nemáme právo odmaturovat?! Nevidim jedinej důvod, proč maj bejt učitelé naštvaný, člověk dělá co může a je mu to naprosto k ničemu! Jsem vážně vytočená, takovej humus jsem od nich vážně nečekala...

Pride and Prejudice

16. february 2012 at 17:48 | Carol
Před pár dny mi trochu se zpožděním konečně přišel dárek k narozeninám, a to Pride and Prejudice (Pýcha a předsudek) od Jane Austen. Knihu jsem ještě nikdy nečetla, ale film patří mezi jedny z mých nejoblíbenějších. Akorát jsem se tentokrát odhodlala přečíst ji v angličtině, proto jsem si i objednala Oxford vydání. Doufám, že to snad nějak přelouskam, jsem na sebe docela zvědavá. Nejdřív ale ještě musim dočíst pár knížek na povinnou četbu a pak hurá konečně čtení které bude DOBROVOLNÉ. Jupí.

Stále častěji mi připadá, že škola se pořád více přibližuje vězení. Jelikož první ročníky jsou na horách, chybí spousta učitelů, a proto máme pořád nějaký suplování. Fajn, to je logický, ale co logický rozhodně neni je, když máme vyučování kdovíjak dlouho a oni nám nenechají poslední nebo první hodinu odpadnout, prostě v tý škole musíme bejt a čumět do zdi jak idioti... Paráda. No a zejtra hned 3 hodiny účta, to bude snad nejhorší den v tomhle týdnu...

Hladovka s nudou

10. february 2012 at 19:02 | Carol
Abych trochu objasnila název článku... Od včerejška mám jakousi podivnou střevní virózu. Dneska se sice cítim už "jen" jako vykuchaná ryba, ale včera to bylo hrozný. Myslela jsem, že ani nedojdu ze školy domu. A pak hned 2x zvracení, proč ne. Za dnešek sem snědla jenom půl rohliku, ale v rámci možností se teď cejtim docela pohodově. :)

Už je to nějakou dobu, co si vždycky ráda pročítam články na TOMTO blogu. Autorka co ho píše je neskutečná, dokáže vždycky tak všechno dokonale vysvětlit a objasnit. Abych to trochu přiblížila, už nějakou dobu jsem poblázněná do Jižní Korei a tato slečna je Australanka, která tam už 2. rokem žije. Jsou tam články od popisu společenských standartů v Korei, až po zážitky ze sauny. Dozvíte se tam ohromný množstí zajímavých věcí, který by vás možná ani nenapadli. Ale uznávam, jsem jedna z mála, koho to tam táhne, ale tak kdyby se náhodou někdo našel.. :)


... ten refrén ♥



Taky jsem si konečně objednana svůj BB CREAM! Neskutečně se na něj těším, i když asi většina z vás netuší o co jde, jelikož v Evropě je to zatím stále neznámý pojem, nicméně určitě pak na něj udělám nějakou recenzi. :)

Tak zase o rok starší...

29. january 2012 at 15:39 | Carol
Včerejším dnem jsem zestárla o další rok, už je mi 19. Je to vlastně mých posledních "náct". Je to divný, vůbec mi nepřijde, že už jsem tak "stará". S přibývajícím věkem si akorát všímám jak je na mě vyvíjen pořád větší a větší nátlak. Tenhle půlrok bude nejtěžším v mém životě, mám momentálně jediný cíl a to ODMATUROVAT. Neexistuje nic jinýho než že MUSIM. Akorát mi přijde, že si to pořád dostatečně neuvědomuju... Třeba dneska, měla bych tu trávit čas nad ekonomickou stránkou podnikové činnosti a efektivnosti hospodaření, ale místo toho si na internetu hledám vhodný BB Cream, který si chci objednat a píšu tenhle článek... Za tu svou lenost se vážně nenávidim.

Co se týče narozenin, já nikdy svoje narozeniny nijak extrémně neslavim, ani jsem je nezapíjela. Jenom jsem sjela s tátou do Prahy do mojí oblíbený japonský restaurace, kde sem si tradičně dala svoje kuře s teriyaki omáčkou a nakoupila jsem 2 svetry. A to je tak celý, ale nestěžuju si, naopak. Mám prostě ráda pohodu.



A teď alespoň trochu studia na zejtřek...
xoxo

Zpět z maturáku

21. january 2012 at 11:33 | Carol
Ze včerejška na dnešek probíhal náš maturitní ples. Musím říct, že dopadl nad moje očekávání. Myslela sem si, že před dvanáctou už vypadnu, ale nakonec sem tam zustala až do konce. Utrpení pro mě byly akorát dva tance - jeden s rodičem a druhej když si pro mě přišel jeden ožralej tlustej chlapec a furt si mě k sobě tiskl. Tohle bych fakt už znovu zažít nechtěla. :D Akorát sem to možná malinko přehnala s alkoholem. I když mi nepříde, že sem toho vypila zase tolik, důvod, proč sem večer zvracela bylo asi spíš že sem nepila už šíleně moc dlouho, takže i ta sebemenší dávka mě dostane do nálady, natož když sem míchala Becherovku, Jelzina, vodku a tequilu. :D
Až budou fotky tak je sem určitě dodám. ;) Měla sem ty nejúžasnější šaty a cejtila se jako princezna. :) Akorát ke konci veřera sem v těch podpadkách už fakt umírala, takže sem se musela převlíct.


Nějak se mi poslední dobou zalíbil korejskej pop. :D *provinilej výraz* Docela zvláštní pro někoho, kdo za posledních 6 let neposlouchá nic jinýho než rockový věci...



If you do what you always did, you will get what you always got

8. january 2012 at 18:56 | Carol
Je až neuvěřitelný ja víkendy rychle utikaj. A nejen víkendy. Zimní prázdniny mě minuly a mě za chvíli čeká maturita, muturiťák a vysoká škola... Sice sem po střední chtěla nejdřív někam vycestovat, ale když se na to podívam teď, docela mě děsí představa, že touhle dobou bych byla příští rok sama někde hodně daleko. I když na druhou stranu je to docela pěkná představa. Ale ne, nejdřív alespoň menší titul a pak teprve útěk co nejdál odtud.

Čim dál tim víc pohrdam lidma z naší třídy. Neřikam že všema, ale pořád jich přibejvá. Ty jejich starosti... Řešej pořád věci, na kterejch vůbec nezáleží. Navíc se teď furk hádaj kvůli maturáku. Nejsem ten typ, co se do těhle věcí zapojuje, protože je mi to dost jedno, ale i když projevim nějakej pokus o vlastní názor, buď nesouhlasej nebo mě ignorujou. Ale už se o to nestaram, jedniný na co se teď musim soutředit je matura a za půl roku už ty lidi v životě neuvidim, jupííí.

Další věc, která mi občas vrtá hlavou je, proč jsou všichni posedlý hledánim nějakýho vztahu? K čemu to je? Sama jich mám pár za sebou, ale nikdy mi to nepřineslo nic moc skvělýho. Nakonec to stejně vždycky skončí špatně, pokud si teda tu osobu nevezmete, nevydržíte s ní až do smrti a na smrtelnym lůžku pak budete litovat, že jste si dostatečně neužili svobody a nemohli jste být na 100% tím, kým ste být chtěli, protože jste se pořád museli omezovat jak by se vaše jednání líbilo vaší drahé polovičce. Přijde mi, že v momentě, když si někdo někoho najde, změní ho to. A ve většině případů s kterýma jsem se setkala se lidi změněj k horšímu. Ne že by byli zlí, jen mi přijdou nudný. A když s nima mluvíte, jakoby jste mluvili ještě s někým druhým, kdo žije v jejich hlavě. Neřikam, že je to tak ve všech případech, ale občas mi to tak přijde. Každej je posedlej hledánim své druhé polovičky, ačkoli se narodil jako jedinec. Zvláštní. Tim samozřejmě nechci naznačovat, že jsem nějakej asexuální podivín! Jenom si myslim, že by se měl člověk nejdřív naučit žít sám se sebou.

Nějak jsem se dneska rozepsala, takže už končim. xoxo



Nakonec stejně neni nad platonický lásky :D <3

Tak zase jednou Vánoce...

24. december 2011 at 18:43 | Carol
Vánoce mam ráda, ale kromě Štědrýho dne. Mam tenhle den totiž vždycky depku. Ačkoli tenhle rok je jen minimální. Rozbalování dárků už máme u nás doma za sebou a já jsem nadmíru spokojená. Dostala jsem tu NEJVOŇAVĚJŠÍ voňavku na světě (tuto). Vážně, nic na světě mi ještě nevonělo víc. Snad mi i bude líto jí na sebe nastříkat. :D Dále potom moc pěknou a šikovnou lampičku, kterou sem už fakt potřebovala. No a pak věci jako sada tužek speciálně na kreslení portrétů, k tomu knížku "Velká škola kreslení", čínský hůlky (strašně mě baví jíst hůlkama a ode dneška budu moct nutit jíst hůlkama celou rodinu :D), hrneček, kalendář, pilník a ještě nějaký peníze. Ale tentokrát sem si řekla, že nebudu po Vánocích útočit na shopping centra, chci si je schovat a šetřit si. (Skoro jako by ze mě mluvil někdo jinej :D)

Dárkama co sem měla pro rodinu sem snad taky udělala radost, rok od roku je těžší pro ně něco kupovat. Akorát sem trochu hmátla vedle když sem mámě koupila zimní klapky na uši.. No nevadí. :)

Vánoční pohodu mi akorát kazí fakt že máme na prázdniny zadáno tolik úkolů a maturitních otázek, že se to snad nedá stihnout... Tenhle půlrok bude nejtěžší za celej muj život, už chci mít tu maturitu z krku. :/

EXPECTATION is the root of all heartache.

20. november 2011 at 20:52 | Carol

First, after taking a bath and washing my hair, I wanted to carry on watching the 4th episode of Anego (Ok I gotta admit I actually have a problem! I'm SO addicted to all Korean/Japanese/Taiwanese dramas. Whatever, it's still better than heroin). BUT... I thought I should really write something on my blog finally. And here we go...

As time goes by, I ask myself over and over the same question:

What the hell is wrong with me?

... And I'm not talking about my higher temperatures all the time now, I've written about that topic so many articles so far, so I'm not gonna keep writing about it any longer. I just feel SO different, like I'm not from this planet. Later this school year I'm taking school-leaving exams and I'm so lazy, I can't concentrate on studiyng. Even though I'm really trying my best right now, the few days off we had this weekend I spent trying to learn economy - learn it very hard! - Ok, not that hard since after quater of an hour I ended up staring at the wall....


Even staring at the wall is more interesting while learning....

OK I think I'm starting to have withdrawal symptoms 'cause of not watching Anego... So hope to see you all soon, tomorrow's Monday again... So it's time to hide my mind to some beautiful distant place and wake up on Friday.

Bye.

Never let people get to you. They can't pull the trigger if you don't hand them the gun.

15. october 2011 at 18:46 | Carol
Dnešek byl parádní. Sice sem si nemohla přispat tolik jako vždycky když je víkend, ale zejtra si to snad vynahradim. Konečně už mam šaty na maturák! Jelikož už většina třídy měla šaty dávno zabookovaný, bála sem se, aby na mě ještě vůbec něco zbylo. A dokonce sem měla takový štěstí, že šaty, do kterejch sem se na první pohled zamilovala na netu byly na 20. ledna volný a dokonce mi i byly! Jsem tak šťastná!
Po tom co jsme s tátou obstarali šaty sme se šli naobědvad do mojí oblíbený japonský restaurace, kde sem si dala moje milovaný grilovaný kuře s teriyaki omáčkou. Tohle a ještě lasagne bych mogla jíst furt!
Tenhle týden sem dostala asi po třech letech mojí drujou jedničku z matiky na střední. :D Byla sem z toho fakt hotová, hned si přijdu strašně inteligentní. :D
Zato mě pěkně štve povinná četba ve škole! Už si chci konečně přečíst něco pro sebe, něco, co mě bude BAVIT! :/

Tady jsem šaty zdokumentovala, ale kvalita neni nic moc a navíc jsem měla ty obruče (nebo jak se tomu říká) nasazený moc nízko, takže sukně tu neni široká podle představ, nicméně pro lepší představu šaty zde.


Taky jsme se zašli podívat na vyhlídku na Letenských sadech, bylo tam nádherně

ART NEVER COMES FROM HAPPINESS

7. october 2011 at 16:40 | Carol
Už dávno jsem se smířila s tím, že ve škole po umytí rukou není kam si je utřít... že věčně dochází toaleťák... ALE ŽE TAM NENI UŽ 2. TEJDEN MEJDLO, TO JE FAKT MOC! A neni to poprvé, minulej rok tam nebylo asi měsíc!! To se mám v roce 2011 vážně začít bát žloutenky nebo co?! Fakt nejvyšší čas tam odtud vypadnout...

Znáte takovej ten moment, kdy na někoho krásnýho zíráte a ten někdo vás přitom přistihne? Ne že by se mi to stávalo často, já na lidi většinou nekoukam, protože samotný je mi nepříjemný když na mě civěj, ale ani já jsem dnes neuniklatýhle nepříjemný zkušenosti... ups :D

Dnešek by moh bejt tak skvělej den. Když přijdu do školy, zjistim, že dvě hodiny účta, kvůli kterýmu sem se tak nervovala, odpadly. Bohužel nikdy nemůže bejt všechno skvělí. Z matiky, na kterou sem se učila asi 3 hodiny mam 4ku. A to sem čekala nejhůř 3! Vždyť sem vypočítala 3 příklady ze 4 a byla sem si téměř zcela jistá, že sou dobře! NASRAT!!! Zbytečně promrhaný 3 hodiny života :/ :/



The only dreams that matter are the ones you have when you're awake.

25. september 2011 at 11:28 | Carol
Ta moje nečinnost je vážně strašná, já vim... Bude to asi tim designem, jak se mi omrzí design, tak mě tu to přestává bavit, asi ho budu muse změnit. ;)
Jinak co se týče předchozího článku, rozhodla jsem se, že si na maturitu z angličtiny vyberu tu základní úroveň. I když bych možná tu těžší taky zvládla, musela bych se teď tomu hodně věnovat, protože chci jenom jedničku, jenže vzhledem k tomu, že maturuju ještě z jinejch předmětů a daleko těžších, nemam na přípravu čas.
V pondělí se snad konečně pojedu podívat po nějakejch šatech na maturák. I když bych tam nejradši nešla. Ty kecy, že každej má právo říct vlastní názor a podle každýho alespoň trochu ten maturák přizpůsobit je pěkná lež. Ani vzdáleně tam nebude to co chci, je jedno ať řeknu co řeknu, stejně to bude vždycky jinak. Ale je mi to celkem jedno, stejně ty lidi nemam ráda.
Od začátku září už uplynul měsíc a mě se s každym dnem blíží maturita a odchod ze školy. Tim pádem se mi i stále častěji honí hlavou co potom. Stousta lidí od nás půjde na vejšku, ale já zatim nechci. Neřikam, že tam nikdy nepůjdu, ale nejradši bych si dala rok pauzu a mezitim někam odcestovala. Pravděpodobně do Anglie na nějakej roční kurz angličtiny, kterej bude zakončenej zkouškou CEF.
A potom... taky se mi čím dál častěji honí hlavou odcestovat do Jižní Korei. Já vim, zní to šíleně, nejdřív to byla severní Evropa a teď Asie, jenže už jsem z těch lidí tady docela otrávená, chci nějakou razantní změnu, něco dobrodružnýho. :)
Taky se omlouvám že k vám teď na blogy nechodím a nepíšu komentáře, nějakej snad ještě v blízký době napíšu, ale teď se jdu zažrat zpět do koukání na korejský seriály. :P



Nejhorší rozhodování, POMOC!

2. september 2011 at 20:04 | Carol
Včerejším dnem jsem nastoupila do čtvrťáku a tudíš musím řěšit plno problémů okolo blížící se maturity. Nicméně jeden z problémů je uplně ten nejproblématější. A to ten, zda si mám vzít k odmaturování základní úroveň angličtiny nebo těžší. Až donedávna jsem byla odhodlaná pro tu těžší, ačkoli do rodilého mluvčího mám ještě hodně daleko, angličtina mi jako předmět jde ve škole ze všeho nejlíp, skoro se nemusím učit a mám samí jedničky. Jenže! Docela se tý těžší úrovně bojim. Ona mi vlastně ani k ničemu neni. Chtěla jsem to jen pro svůj dobrý pocit, protože zvládnout těžší úroveň AJ na 1, to by bylo vážně něco! Alespoň bych na sebe mohla být konečně právem pyšná. Jenže nikdo z naší třídy těžší úroveň nechce a dokonce i učitelka mi to rozmlouvá, že je to prý hodně těžký... Přitom, v jednom časpise jsem si na zkoušku dělala úryvek z testů základní i těžší úrovně z AJ, ta základní mi přišla naprosto primitivní a v tý těžší jsem taky zas tolik netápala, měla jsem asi jen 2 chyby... Takže test bych možná dala, ale ještě tu máme ústní zkoušku, z té mám daleko větší strach. V mluvení spatra nejsem zrovna zdatná, nicméně budeme dopřevu vědět, jaká jsou témata, tak by se to snad dalo taky nějak nacvičit, no ne?

Tohle je vážně dilema... Nejhorší na tom je, že tohle je snad moje 1. rozhodnutí v životě, na kterym skutečně záleží a já vůbec nevim jak se rozhodnout...

Bakk on trakk

29. august 2011 at 20:12 | Carol
Ačkoli už je to týden co jsem se z Holandska vrátila, nějak nebyla chuť sem napsat těch pár řádků. Nicméně, jednou mam blog tak se mu hodlam věnovat.
V Holandsku to bylo podle očekávání úžasný. Možná jsme nestihli všechno co jsem chtěla, ale i tak mam moc zážitků a rozhodně bych byla ráda, kdyby to nebylo naposled, co jsem tam byla. Města jako Utrecht, Amsterdam, Haag, Delft a Gouda mi navždy zustanou v paměti. :)
Je až zarážející, že vždycky, když se vrátim odněkud z dovolený, nenávidim ČR zase o něco víc... Vždycky mam pocit jako bych se vracela z lázní do popelnice. Ani lidi mi tu neseděj. Jak to, že cizinci se mi vždycky jeví o 100% milejší?? .. a hezčí? :D
Pokud jste čekali nějakou rozsáhlou fotodokumentaci, asi vás s těma 4ma fotkama zklamu, ale opravdu se mi nechce mordovat se s tim novým, rádoby "úžasným" uploaderem. ;)

Holland

12. august 2011 at 11:36 | Carol
Poprvé jsem tam byla před dvěma roky se školou a hrozně sem si to tam zamilovala. Holandsko je prostě nádherný. Minulý rok jsme tam plánovali zajets s tátou, ale nějak to nevyšlo, tak to spadlo na letošní rok. Odjíždím tuhle sobotu a vracím se 20.8., tak do té doby se tu asi neukážu, i když poslední doobu jsem tu taky zrovna často nebyla. :)

No tak já už půjdu pomalu balit a připravovat ještě spoustu věcí, tak se tady mezitim mějte. ;)


All good things are wild and free.

17. july 2011 at 15:08 | Carol
Je to už týden co sem nic nepřidala, tak se to pokusim vynahradit dnešním článkem s menší fotodokumentací.
Tenhle týden začal naprosto skvěle, hned v pondělí jsem jela za kamarádkou do Prahy, kterou jsem dlouho neviděla. Spolu jsme pak šli nakupovat.
V úterý jsem byla na krčnim a středa byla dnem flákání se. Ve čtvrtek jsem měla svátek (Karolína), kterej jsem jela večer s tátou oslavit do pizzerie. No v úterý jsem jela s kámoškou opět do Prahy, kde jsme vyhradili nějaký čas pro nakupování + jsme si prošli část královský cesty. :) To bylo strašně fajn, akorát mě štve, že to v Praze vždycky tak rychle uteče. :/ Jinak jsme ještě byli v japonský restauraci, kde jsme si dali polivku, kterou jsem asi měla naposled. :D Ale ne, jsou i daleko horší jídla. :) (polivka zdokumentovaná na obrázku dole :D) No a po procházce Prajou jsme jeli spát k nám, kde jsme si pouštěly horory. :)


Taky jsem nedávno z nudy začala koukat na jeden fakt skvělej korejskej seriál. :D Achjo, koukam na to fakt asi jen někdy od čtvrtka a to už mam skoulejch 10 dílů! :D Je to hrozně nakažlivý, jak se začne, nedá se přestat, navíc je to hroznej vymejvač mozků! :D Taky tam hraje jeden moc sympatickej korejec :))

You can't heal what you refuse to confront.

6. july 2011 at 13:52 | Carol
Včera jsem byla, jako tradičně na začátku prázdnin, s tátou v Drážďanech. Nejdřív jsme si prošli obrazárnu, je vážně moc krásná a hodně velká. Je tam pár dost známých obrazů od Rembrandta a taky jsem tam zahlédla Vermeera. Uprostřed srpna jedu s tátou do Holandska, takže si ještě těhle dvou malířů užiju. V druhé části dne následovaly nákupy. Pár věcí jsem vyfotila, ty jsou kdyštak k vidění pod celým článkem.

Za chvíli se musim jít připravit, vyrážím s kámošem do čajovny. Jak já sem tam nebyla dlouho. Konečně po dlouhý době zase jeden čaj s velkym Č. :) Už se těšim, akorát do vedro mě štve..

Damn it!

4. july 2011 at 10:16 | Carol
Celý dnešní den se hodlam užírat a ještě dlouho po něm. 3.6.2007 a 30.10.2007 byly dny, kdy jsem byla na koncertech My Chemical Romance. A dnes, po tolika letech, bych je mohla na Rock For People vidět znovu... Nejsem tam, nesnášim festivaly. A navíc je to poměrně daleko od mého bydliště. Achjo.


I když mě jejich poslední album trochu zklamalo (ne že bych to nečekala, bylo mi jasný, že TBP byl vrchol jejich kariéry a s ničím lepším se zkrátka přijít nedá), pořád je tolik zbožňuju a vždycky se budu pokládat za jejich obrovskou fanynku. No, tak snad příště...

Třeťák úspěšně ukončen.

30. june 2011 at 15:54 | Carol
Ne že by vás to zajímalo, ale třeťák jsem dokončila a po prázdninách mě čeká horor skrývající se pod názvem čtvrťák. Co se týče vysvědčení, jak už jsem jednou psala, dopadlo celkem dobře, mam tři trojky, dvě dvojky a zbytek jedničky. Takže pohoda.
Těšim se na prázdniny, fakt že jo. Sice si nebudu moct tak pohodařit jako o ty předešlý, nicméně mam alespoň na dva měsíce od toho ústavu pokoj.
Cestou ze školy sem si za vysvědčení koupila jedny úžasný boty, sice moc na podpadky nejsem, ale tyhle se mi tak líbily že fakt že jsou na podpadku mi ani nevadí. :)



A ship in harbor is safe, but that's not why ships are built.

26. june 2011 at 13:51 | Carol
Konečně tolik vytoužený odpočinek a nicnedělání! Tu matiku jsem nakonec dala, takže z ní budu mít na vysvědčení 3. :) Tenhle rok jsem na sebe docela hrdá, budu mít tři trojky, dvě dvojky a ostatní samí jedničky. Na třeťák bych řekla že je to docela OK vysvědčení. :)

Ve čtvrtek jsem byla s kámošem na hodně velký procházce po okolí. Nepamatuju si, kdy sem se byla takhle projít naposled. Bylo to moc pěkný, cestě podél pole kde neni živá duše se nic nevyrovná. :) Škoda jen, že v létě bejvá takový vedro, jinak bych podobný výlety absolbovala častěji.

Přemýšlím o tom, že si objednám knihu Pride and Prejudice od Jane Austen. V angličtině. Film mě naprosto okouzlil, a tak by mohlo bejt zajímavý přečíst si knížku navíc ještě v originále. Akorát nevím, jestli na to budu mít vůbec čas, ještě nejsem ani za půlkou v povinné četbě k maturitě... :/

To rande v pondělí dopadlo skvěle. :) Byli jsme na Slánské hoře, sice mě výstup málem zabil, protože na takovouhle turistiku vážně nejsem stavěná, ale stálo to za to, byl tam odtud krásnej výhled. :)



P.S. Taky jsem ještě musela jet na vyndání piercingu z nosu, protože mi dost zlobil. :( V důsledku toho jsem pořídila dvě svoje fotky, ty jsou kdyštak k nalezení pod perexem:

Maybe it's not about the happy ending, maybe it's about the story.

18. june 2011 at 12:57 | Carol
Jak já jsem se těšila na víkend, ale vypadá to, že si ještě zdaleka neodpočinu. Ačkoli už máme většinu testů za sebou, já kráva jsem v závěrečný písemce z matiky škrtla příklad, kterej jsem měla dobře a kdybych ho neškrtla, tak mam z písemky místo 4 za 3. No a kdybych měla tu 3ku, jí mam i na vysvědčení. Ovšem s průměrem 3,50 bych nejradši vraždila. Jenže já 4ku nechci, celej ten půlrok jsem dřela jak blázen a kvůli čemu?! Ne, kdepak, v pondělí si jdu napsat ještě jednu písemku a tentokrát to dam!!

Minulí týden sem dostala hned dvě 5ky ze zkoušení z němčiny. Haha, ona si myslí, jak mě to musí žrát, ale mě je to naprosto jedno, ještě těch pětek můžu dostat několik a stejně mi bude pořád vycházet 3ka. :) Němčina je předmět, u kterýho když nepropadam, je mi naprosto ukradenej, nesnášim němčinu a nikdy jí umět nechci. Chtěla jsem na francouzštinu!

Strašně se těšim na pondělí. Mám rande s tím svým objevem z praxe. <3 Už přes tejden řešim co na sebe. :D Sem z toho dost nervózní, moc si přeju aby to vyšlo. :)




xoxo
.

All we are just CHAPTERS on a page, 'cause after all we're actors on a stage.

10. june 2011 at 16:23 | Carol
Já vím já vím, slibovala jsem, že další článek bude jinam než do téhle rubriky, nicméně teď mam chuť psát sem. :)

Pamatujete si na tenhle článek? Krásnej dlouhovlasej skladník... No, pár dní uplynulo a teď si píšem každej den :D <3 Ach, to je tak skvělí. :D

Musim se už uzdravit, musim... Antobiotika nezabíraj.. Chci na ty kapačky! Už chci konečně aby to přestalo, nenávidim svoje věčně horký tělo, chci zpátky svou původní teplotu!

Pořád doufam v to, že se to zlepší... Že on mi skřížil cestu právě ve chvíli, kdy se to všechno vyřeší. Je to to jediný co mě teď drží nad vodou, chci se vrátit do normálu a začít tam, kde sem zhruba před 8mi měsíci skončila, než sem začala mít ty teploty. Když už konečně vědi co mi je, tak to snad vyléčej, že jo?

Snad...



xoxo

We cannot change the truth, but the truth can change us.

3. june 2011 at 15:44 | Carol
Dnešním dnem skončila tří týdenní praxe v Mitsubishi... Když jsem tam vstoupila poprvé, netušila jsem, jak moc mi to tam bude chybět. Já tak nechci zpátky do školy! Zase stres, buzerace, nervy... Sice mam zatim známky řekla bych docela OK, ale bojim se, abych si to na poslední chvíli ještě nezkazila. Já vim, vždyť vlastně o nic nejde, důležitý je prolézt, ale tenhle půlrok sem se fakt snažila a nechci aby to šlo všechno do hajzlu..
Zdá se, že jsem po nějakých 8mi měsících konečně dokázala zapomenout na něco, s čim sem se nemohla srovnat, nebo spíš s kym... Prostě na to kašlu, už mě nebaví přemejšlet pořád o tom samym...
Konečně jsem viděla Piráty z Karibiku 4. Ve středu jsem na tom byla s kámoškou a kámošem v kině a docela se mi to líbilo. I když jsem možná u toho 3D čekala za tu cenu víc.

Tak jo, posledních několik článků bylo jenom do týhle nudný rubriky, pokusim se teda přidat příště něco do těch dalších.
xo

 
 

Advertisement